Byl to takový hodný kluk. Všichni to říkali. Ochotný, usměvavý, úplný pohodář. Hvězda restauračních zařízení.

Byl tak hodný, že pro lásku k pivu a parťákům z hospody nechal doma dítě a ani si nevšiml, že má teplotu.

Tak hodný, že svou ženu nemohl vzít na večeři ani jí koupit kytku, protože si dovolila půjčit kamarádovi v nouzi SVÉ peníze a prý na takové věci holt nemá.

A hodný tak, že nakopnul kocoura, až se strachy pokakal, měl pohmožděnou čelist a oko... a jeho ženu to stálo tisíc korun na veterinární pohotovosti. Od té doby se kočky musejí zavírat na celý den, kdy je on doma, do jednoho pokoje, aby mu nebyly na očích.

Co jiným vyčítal, sám nedodržoval. Jen neustále nadával, co kdo dělá špatně. Na své koníčky měl vždycky právo, ostatní šlo stranou. 

Je jedno, jak moc byla unavená jeho žena ze starosti o děti a zahradu a časově náročné práce, on měl právo o víkendech spát do 11 h. A jí přece nikdo nenutil takhle pracovat. 

Když se jeho ženě blokla záda, dostala vynadáno, že si za to může sama. Nemá to přehánět. 

Když si on vyhodil z kopýtka s "kamarádkou" a ještě o ní své ženě lhal do očí, bylo to v pořádku, protože je chlap. 

Když se ona bavila před hospodou se sousedem, byla čubka.

....

Taky byste chtěli mít doma hodného kluka?

Potřebovala jsem si něco zapsat do diáře a vytáhla jsem brýle. 

Dcera se mě zeptala: "Ty máš nové brýle?"

Já na to:"Ano, půjčila mi je babička."

Dcera:"A kolik mají dioptrií?"

Já:"1,5"

Načež se zeptal můj muž:"Jaký to máš brýle?"

Já:"Teď jsem to říkala, od mámy, 1,5 dioptrií"

Můj muž:"A ty staré už nemáš?"

Já:"Mám, ale už přes ně nevidím, mají 0,5 dioptrií. A na očním mi napsali silnější."

Můj muž:"A tyhle mají kolik?"

Já:"No, 1,5 dioptrie."

Můj muž:"A jak to víš?"

Já:"Dala mi je máma a řekla mi to??"

Můj muž:"Aha, ale tamty ti sedly víc."

Já:"Ano, ale já už přes ně nevidím. A na výměnu skel teď nemám. Tyhle zatím stačí."

Můj muž:"Tak je pak pořídíme. A přes tyyhle vidíš, jo?"

......... :-P